Rok 1920 byl pro český venkov jedním z nejhorším v historii


České hospodářství patřící k chloubě rakousko-uherské monarchie nebylo válkou vážně poškozeno, takže novému státu spadl do klína ohromný kapitál. Mnoho se toho měnit nemuselo ani ve státní správě. Úředníci byli dostatečně zkušení z předcházející činnosti v říšských i zemských orgánech.

Společný zápal pro budování samostatného státu změnil  se brzy v nechutné třenice politických stran. Vláda zaměřila značnou pozornost a investice na východ republiky, na některé chudé oblasti Slovenska. Praha potřebovala pomoc Slováků při přehlasování třech milionů českých Němců.

 Kraje s početným německým obyvatelstvem, kde doposud firmy byly napojeny na alpské země, byly v novém státě přehlíženy, proto stagnovaly a zaostávaly za průmyslovými oblastmi.

Pro lidi na vesnicích bylo důležitější než politika, že skončila ta hrozná válka. Těšili se, že vojáci se vrátí domů a bude víc lidí na práci. Život se ale nevrátil do předválečných kolejí, jak očekávali. Lidí na zemědělskou práci mnoho nepřibylo, hodně mužů si našlo výhodnější práci mimo zemědělství. 

V průmyslu a na úřadech v roce byla zavedena osmihodinová pracovní doba. Ve městech se vyrojili váleční zbohatlíci, kteří si k penězům pomohli dodávkami pro armádu, nelegálním obchodem, lichvou a podobně. Venkov zažíval hrozné období. Největší bída ho nezastihla během války, ale v prvních létech republiky.  Několik let po válce trvaly rekvizice obilí. Na trhu, který nadále z velké části ovládali překupníci, tzv. „keťasové“, ještě dost dlouho byl  potravin nedostatek. Navíc na místa úředníků se dostala spousta bývalých zajatců, kteří se v Rusku naučili způsobům jak se sedláky jednat, aby jim nezbylo ani zrno. 

Poválečná agrární reforma venkovu celé zemi uškodila. K zemědělské půdě a zemědělskému majetku se většinou dostali váleční zbohatlíci, lidé, kteří předtím k zemědělství neměli žádný vztah, ale měli peníze, které nemohli jinde utratit. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace