MŽP: Lepší miliardové škody než mrtvá myš

Nejprve moravští a teď už i čeští zemědělci se potýkají s čím dál větším počtem hrabošů na polích. Mírná zima, prakticky bez mrazů, totiž hlodavcům výrazně nahrává a ti se rozšiřují na větší území. Varuje před tím jak ministerstvo zemědělství (MZe), tak Agrární komora ČR (AK).

 Zemědělci upozorňují, že pokud ministerstvo životního prostředí (MŽP) nepovolí aplikaci jedu Stutox II, bude ohrožena úroda. Agrární komora uvedla, že škody, které zemědělci k začátku ledna v důsledku řádění hrabošů vznikly, dosahují dvou miliard korun.

Agrární komora:
 Hraboš zemědělcům škodí čím dál víc, protože má mimořádně příznivé počasí. Jak jsme v loňském roce předpovídali, rozšiřuje se z Moravy dál do Čech. Už dorazil například do okolí Litomyšle. Ministerstvo zemědělství České republiky a Ministerstvo životního prostředí by se podle našeho názoru měly dohodnout na výjimce pro povrchovou aplikaci přípravku na ochranu rostlin Stutox II, který byl navržený přímo pro aplikaci na povrch. Přemnožení hraboši už napáchali českým zemědělcům škody za více než 2 miliardy korun, přitom se jim dalo zabránit aplikací zmiňovaného přípravku v celkové hodnotě několik desítek milionů. Nebo musí hraboš dorazit až do Prahy, aby si závažnost situace úředníci MŽP uvědomili?

Použití přípravku Stutox II je až poslední možnost, říká ministerstvo zemědělství
Podle mluvčího Vojtěcha Bílého je třeba na jaře situaci zanalyzovat. Použití přípravku Stutox II vidí resort zemědělství až jako poslední možnost, lokální aplikace Stutoxu II je ale podle Bílého možná i nyní, pokud to povolí příslušná agentura.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace