Předsedou KDU-ČSL bude Moravák

Marián Jurečka se stal hlavním konstruktérem předvolební koalice s hnutím STAN, která se těsně před minulými volbami rozpadla. Protože nikdo nebyl schopen vysvětlit důvody rozdělení,obviněna byla KDU-ČSL, i když podíl obou stran byl přibližně stejný. 
Když se na brněnském sjezdu v březnu 2019 volil nástupce odstupujícího Pavla Bělobrádka, porazil ve druhém kole Marek Výborný právě Mariana Jurečku v poměru 256:124. Řada delegátů tehdy Jurečku kritizovala za spolupráci s Andrejem Babišem, na což zareagoval tím, že se rozhodl nekandidovat ani do předsednictva KDU-ČSL. Po necelém roce si to rozmyslel a kandiduje znovu.
Po náhlé abdikaci Marka Výborného se za čtrnáct dní na pražském sjezdu KDU-ČSL o funkci předsedy utkají Jan Bartošek, Tomáš Zdechovský a právě Marian Jurečka. Kandidatura europoslance Zdechovského je pravděpodobně jen propagační, aby zvýšil své šance na místopředsednickou funkci. Takže proti sobě stojí Bartošek a Jurečka.
Ti dva se liší v řadě věcí. Tou hlavní je předvolební zformování. Bartošek je mluvčím antibabišovského proudu a chce usilovat o předvolební koalici spíše se stranami pravice. Namísto toho Jurečka by neodmítl spolupráci s levicí.
Nakonec v KDU-ČSL může rozhodnout něco úplně jiného, a sice krajský nacionalizmus. Moravské kraje zřetelně signalizují, že po předsednictví dvou Východočechů (Bělobrádek, Výborný) by předsedou měl být Moravák. Moravským kandidátem, ze současného moravského kraje, je Marian Jurečka. Jan Bartošek sice reprezentuje Jihočeský kraj, ale jako obyvatel historického moravského města Dačice je vlastně také Moravák, navíc narozený v Jihlavě. Ať bude zvolen ten nebo ten, mezi moravskými lidovci by měla zavládnout spokojenost.  

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace