Předsedou KDU-ČSL bude Moravák

Marián Jurečka se stal hlavním konstruktérem předvolební koalice s hnutím STAN, která se těsně před minulými volbami rozpadla. Protože nikdo nebyl schopen vysvětlit důvody rozdělení,obviněna byla KDU-ČSL, i když podíl obou stran byl přibližně stejný. 
Když se na brněnském sjezdu v březnu 2019 volil nástupce odstupujícího Pavla Bělobrádka, porazil ve druhém kole Marek Výborný právě Mariana Jurečku v poměru 256:124. Řada delegátů tehdy Jurečku kritizovala za spolupráci s Andrejem Babišem, na což zareagoval tím, že se rozhodl nekandidovat ani do předsednictva KDU-ČSL. Po necelém roce si to rozmyslel a kandiduje znovu.
Po náhlé abdikaci Marka Výborného se za čtrnáct dní na pražském sjezdu KDU-ČSL o funkci předsedy utkají Jan Bartošek, Tomáš Zdechovský a právě Marian Jurečka. Kandidatura europoslance Zdechovského je pravděpodobně jen propagační, aby zvýšil své šance na místopředsednickou funkci. Takže proti sobě stojí Bartošek a Jurečka.
Ti dva se liší v řadě věcí. Tou hlavní je předvolební zformování. Bartošek je mluvčím antibabišovského proudu a chce usilovat o předvolební koalici spíše se stranami pravice. Namísto toho Jurečka by neodmítl spolupráci s levicí.
Nakonec v KDU-ČSL může rozhodnout něco úplně jiného, a sice krajský nacionalizmus. Moravské kraje zřetelně signalizují, že po předsednictví dvou Východočechů (Bělobrádek, Výborný) by předsedou měl být Moravák. Moravským kandidátem, ze současného moravského kraje, je Marian Jurečka. Jan Bartošek sice reprezentuje Jihočeský kraj, ale jako obyvatel historického moravského města Dačice je vlastně také Moravák, navíc narozený v Jihlavě. Ať bude zvolen ten nebo ten, mezi moravskými lidovci by měla zavládnout spokojenost.  

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace