KONZERVATIVNÍ VENKOV

  S oučástí země nejsou jen bohatá velká města, ale také chudé vesnické regiony, v zemi nejsou jen zbohatlíci, mnohem více je lidí, kteří jen přežívají. Jsou zde zdánlivě bohaté oblasti, české Potěmkinovy vesnice s vyholenými trávníky, kde je ve skutečnosti velmi nízká životní úroveň, slabá nabídka práce, neefektivní veřejná doprava a téměř žádné zásobování. Statistik klame. Právě prohlubující se příkop mezi centry a periferiemi je jedním z největších problémů české společnosti. „ Jsem z Olomouce a i moje dvě malé děti si na výletě do Prahy všimly, že se tam žije jinak, než u nás. Natož v nějaké venkovské oblasti," říká politolog Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Rozpočtové určení daní podle něj extrémně zvýhodňuje Prahu, která navíc nepřirozeně bohatne z toho, že je centrem ekonomiky a politiky. „ Regiony tím jsou poslány do ještě větší chudoby,“ popisuje situaci. Je známo, že právě sociální náklady ČR jsou už teď hluboko pod průměrem Evropské

  Od zdi ke zdi, tak lze nazvat politiku v českých zemích. Jestliže v létech 1945 až 1990 v parlamentu a ve vládě neměla místo žádná pravicová strana, po letošních volbách se stal opak, levicové strany z parlamentu zmizely. Středolevý venkov prohrál na celé čáře. Letošní volby jsou velkým vítězství Prahy a agresivních novinářů, jimž se podařilo dostat po svou kontrolu většinu českých občanů, kteří už zase skáčou podle toho, jak pražská novinářská elita (dříve Rudé právo) lže, tentokrát se skáče vpravo.  Novináři potřebují neustálé změny, provokace a senzace jim plní bezedné kapsy. Novináři potřebují lidi rozdělit na co nejmenší skupiny. Vyprovokovat slibem bohatství (snížením daní a důchodů)  mladého českého nemakančenka není velké umění. Navíc; státní majetek k rozkradení pořád nějaký je, i když na všechny voliče ODS a Starostů se nedostane, ale kdo dřív přijde, ten dřív mele.  Coviďák Klaus se jistě vzteká, že u toho nebyl, a jistě se pokusí mezi vítězné zbohatlíky znovu nějak vetřít

  Sotva jsme se smířili s povinnou výměnou již nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, začíná se smrákat dokonce i nad těmi kotli novými, a nejen kotle jsou pod palbou ekologů, ale i krbová a jiná kamna na dřevo. Z velkoměstského bytu vytopeného na 25°C se to vesele diktuje. Od 1. září 2022 musí kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. emisní třídy. A porušení zákona bude trestáno pokutou ve výši až 50 000 Kč. Hlavní město Praha dokonce využilo možnost tuto lhůtu pomocí vyhlášky ještě zkrátit. Vyhláška zde zakazuje již od 1. října 2020 topit uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a kotlích, které nedosahují emisních parametrů 3. emisní třídy.  Emisní třídy vychází z hodnocení účinnosti a emisí kotlů na tuhá paliva dle normy ČSN EN 3035:2012. Kotle se podle této normy dělí do tříd 1 až 5, přičemž 1. emisní třída kotlů dosahuje nejnižší účinnosti a zároveň produkuje nejvíce emisí. Třídy kotlů jsou určovány podle měření při 100 % a 30 % jmenov