KONZERVATIVNÍ VENKOV

   Covidovým rokem 2020 se ještě více prohloubily nerovnosti v české společnosti.  Frustrovaní občané již jednou naznačili nespokojenost ve volbě prezidenta. A mohou ovlivnit i letošní sněmovní volby. V roce 2020 ostatní evropské státy narychlo vymýšlely sociální programy, aby zachránily své obyvatelstvo před ničivým náporem viru, čeští politici mysleli na své pozice a osobní zisky.  Pohraničí 1938 Covidová krize nám pomohla otevřít oči, že ne každý může za každý svůj sociální propad:  „Krize ukazuje, že životní propady jsou z největší části způsobeny neovlivnitelným chodem ekomomiky, nikoli osobní neúspěšností občanů. Individuální selhání je jen následek změn ve společnosti. “ Brzy vyhřeznou problémy lidí, kteří měli už před krizí nízké výdělky, nejrůznější dohody o provedení práce a rychle se ocitli bez prostředků.  „Vymstívá se nám tak, že jsme v ekonomice méně kvalifikované lidi, studenty, ale třeba i maminky s malým dítětem vytlačili do této zóny. A to pořád ještě ani zdaleka nezn

   Konflikty mezi vesnickým zemědělským obyvatelstvem a lidmi z měst, kteří pobývají na venkově jako rekreanti, přibývají ve většině evropských zemích. Lidé z měst si stěžují na zápach zvířat, hnojiv a krmiv a hluk vydávaný zvířaty a zemědělskými stroji. Městské obyvatelstvo ve své omezenosti nabyté mezi stěnami kanceláří a restaurací považuje venkov jen za místo k rekreaci. Ve městech přibývají lidé, kteří vůbec netuší, že na venkově se trvale bydlí a pracuje. Jako první se k razantnímu řešení konfliktů mezi venkovem a lidmi z měst odhodlala Francie, kde má zemědělský venkov stále velmi silné postavení. Zemědělským organizacím ve Francii se podařilo prosadit zákon, podle něhož je zápach a hluk jedním ze základních charakteristik venkova a není možné ho považovat na porušení občanského soužití. Proto ve Francii jsou stížnosti na kokrhání kohoutů, štěkání psů, kejhání husí, bučení dobytka, na hluk traktorů a kombajnů a na zápach hnoje, kejdy či siláže bezpředmětné. O podobném zákonu se

  Nacisté usmrtili za druhé světové války zhruba 122 000 Čechů. Dnešní čeští politikové od loňského podzimu zatím "jenom" 18 000. Jenže problém je, že pandemii zdaleka není konec. Umírání se zjevně bude násobit, Neexistují efektivní pandemická opatření, 40 procent Čechů podle Prymuly ochranná karanténní opatření nedodržuje. Průmyslové provozy, kde v halách vedle sebe pracují stovky dělníků bez roušek, pracují naplno. "Vláda jejich provoz omezovat nebude." Nárůst nákaz a nárůst úmrtí v ČR osciluje mezi prvním a druhým místě na celém světě. Přesto velká část občanstva vůbec nevěří, že nemoc existuje. Zdá se, že cynizmus a ateizmus jdou spolu ruku v ruce, v obojím patří ČR ke světové špičce.  Očkování, jediná možná a rychlá záchrana, je neefektivní. Přitom politikové se hašteří o občanskou svobodu.  Stranickopolitický zájem je pro ně daleko důležitější než životy lidí. Cynikům  z řad opozičních stran a jejich příznivců nevadí, že lidi umírají a zdravotníci jsou na kole

  14.2.2021; 9:33   Při čtení a poslouchání současných mediálních komentářů a diskusí se člověk neubrání vzpomínkám na humanistu Václava Havla, který několik desetiletí se za ohromných tělesných obětí snažil o nasměrování české společnosti k morálním hodnotám, o něž kdysi neohroženě (např. Hilsneriáda) usiloval T. G. Masaryk.  Bohužel životy moralistů jsou omezeny hranicemi, jejich myšlenky jsou po jejich odchodu snadno zadupány demagogiemi. Po Masarykovi to provedl Beneš, po Havlovi Klaus. Proto v dnešní koronovirové době je možné stále častěji slyšet a číst, že každý se má starat o sebe, kdo je slabý a nemocný, ať trpí a pojde, kdo je všeho schopný, má mít právo na všechno, na jakýkoliv zisk, na jakoukoli zábavu. Věřím, že i dnes by Václav Havel dělal vše pro to, aby společnost dala na první místa lidskost a solidaritu. Zcela určitě by se trápil, jakým způsobem je  morálkou opovrhováno. Uplynulý týden zřejmě byl nejchladnější v celé letošní zimě, zítra by se rtuť teploměru měla vyšpl