KONZERVATIVNÍ VENKOV

Podle sdělení ředitele Pracovní komory Michaela Preissla po dlouhé době do okresu Gmünd dojíždí za prací víc lidí, než z okresu vyjíždí. Není to však důvodem k mimořádné radosti, protože v důsledku omezených pracovních možností v okrese ubývá lidí. Okres Gmünd doplácí na svou polohu u hranic s Českou republikou, protože pro obyvatele okresu je možné dojíždět za prací jen do rakouského vnitrozemí, do okolních okresů a do Vídně. Z okresu Gmünd odjíždí za prací do Vídně asi 600 lidí. Postupem času se tam lidé stěhují. Dojíždění za prací samozřejmě zhoršuje v okrese i dopravu. Z Vídně přijíždí do okresu Gmünd pracovat 142 lidí. Hranice s Českou republikou není pro pracující Rakušany přínosem. Do okresu Gmünd přijíždí z České republiky za prací asi 600 lidí (Češi a jiní cizinci), ale obráceným směrem, z okresu Gmünd do Čech, nejezdí ani jeden člověk. Rakouští zájemci o práci v Jižních Čechách jsou, ale po dotazu na mzdu, pojištění a další záležitosti okolo zaměstnaneckého poměru se vrát

Vítězný únor 1948? Cesta komunistů k moci začíná úplně jinde, než se oficiálně tvrdí. Začíná nenasytnou touhou malého zlého muže po absolutní moci. Edvard Beneš se vždy snažil přesvědčovat  veřejnost, že je  obratný a úspěšný politik.   Abdikaci prezidenta Masaryka 14. prosince 1935 předchází měsíc konfliktů, bojů, podrazů, dohod i politických kšeftů o to, kdo usedne na trůn. Tento měsíc ovlivní dějiny země na dalších 55 let. Již v den abdikace TGM došlo k dohodě Milana Hodži, ministerského předsedy, s Edvardem Benešem, že jediným kandidátem bude Beneš! Ale ve chvíli, kdy se úmluva provalí, začíná nesocialistická část agrárníků přesvědčovat Hodžu, aby kandidaturu přijal on sám, s tím, že pro něj jako Slováka budou Slováci hlasovat, neboť rozhodně nemají zájem, aby Benešův český šovinizmus ještě zesílil. Ozval si i Benešův „ úhlavní p řítel“ Karel Kramář, když na zasedání agrárníků demonstrativně ohlásí vlastní kandidaturu. V agrární straně začala bratrovražedná válka. Beneš

Milion chvilek je arogantní tak, že nejen postupně ztrácí sympatie, ale výrazně pomáhá Babišovi. Stačí podívat na výsledky předcházejících voleb a na současný průzkum. Proběhla legitimní volba člověka, který je sice pro velkou část svých aktivit a názorů kontroverzní, ale především tím, že se rozhodl nahlížet do zákulisí drobných neplatičů daní z řad živnostníků a malých podnikatelů získal sympatie veřejnosti. Lidi nejsou hloupí, říká se v jednom filmu o komunistech. Lidé vědí, že hospodaření velkých podniků, včetně Agrofertu, je dnes pod kontrolou státních úřadů i zaměstnanců, ale vidí, jak se chovají drobní   živnostníci v blízkém okolí. StaRší generaCE pamatují socialistické zbohatlíky z řad vedoucích prodejen zelenin, masa, domácích potřeb, restaurací, autoopraven atd. kteří státu (státnímu podniku) odváděli jen oficiální část tržeb, druhá část tržeb pocházející z úplatků a podvodů sloužila ke stavbě luxusních soukromých vil a chat. Jsou současní legální soukromí živnostníci

Město Lišov koupilo před několika lety faru v Dolních Slověnicích, aby ji mohlo zbourat. Problémem je, že fara je historický objekt, který patřil ke kostelu svatého Mikuláše a sv. Linharta. Oba objekty dělí od sebe silnice vedoucí z Lišova do Lomnice nad Lužnicí. Nyní se na obranu farní budovy postavili památkáři. Zastupitelé Lišova by rádi zrychlili silniční provoz ve Slověnicích, čemuž však brání zatáčka u fary. O tom, že se jedná o historickou kulturní památku nechce starosta města Lišov Jiří Švec slyšet, pro něj důležitý most za kostelem, na jehož rozšíření město má peníze. Most rozděluje vesnici na Dolní a Horní Slověnice: "Chodník z mostu by dál pokračoval do zatáčky u kostela, kde teď momentálně překáží ruina fary, a navázal na chodník u školy.“ „ Fara sama o sob ě má význam architektonický a historický. Hrála důležitou roli v životě zdejších lidí, byla součástí jejich identity. Velmi výrazný je její význam urbanistický. Areál fary je umístěn v samém centru obce v