Bude se bourat fara v Dolních Slověnicích?
Město Lišov koupilo před několika lety faru v Dolních Slověnicích, aby ji mohlo zbourat. Problémem je, že fara je historický objekt, který patřil ke kostelu svatého Mikuláše a sv. Linharta. Oba objekty dělí od sebe silnice vedoucí z Lišova do Lomnice nad Lužnicí. Nyní se na obranu farní budovy postavili památkáři.
Zastupitelé Lišova by rádi zrychlili silniční provoz ve Slověnicích, čemuž však brání zatáčka u fary. O tom, že se jedná o historickou kulturní památku nechce starosta města Lišov Jiří Švec slyšet, pro něj důležitý most za kostelem, na jehož rozšíření město má peníze. Most rozděluje vesnici na Dolní a Horní Slověnice: "Chodník z mostu by dál pokračoval do zatáčky u kostela, kde teď momentálně překáží ruina fary, a navázal na chodník u školy.“
„Fara sama o sobě má význam architektonický a historický. Hrála důležitou roli v životě zdejších lidí, byla součástí jejich identity. Velmi výrazný je její význam urbanistický. Areál fary je umístěn v samém centru obce v pohledově mimořádně exponované poloze a spolu s kostelem, školou a silniční hrází se stromořadími a dvěma dochovanými klenutými mostky tvoří opravdu malebné zákoutí. Slověnice jsou velmi pěknou jihočeskou vesnicí, s rozsáhlým souborem lidové architektury; jedinou, která je zařazena do Encyklopedie českých vesnic. Odstraněním této významné historické budovy by se její charakter nevratně zničil,“ uvedl památkář Jan Eliška. „Most by se případně mohl rozšířit, či doplnit o lávku pro pěší a fara by dále sloužila jako přirozený zpomalovací dopravní retardér. Statistika nehodovosti vypovídá o tom, že za 13 let, po kterou je vedena, zde nedošlo k jedinému zranění. Záchranu fary podporují spolky jako jsou Klub přátel města Českých Budějovic, Spolek přátel Třeboně, či Spolek pro Hůrky a venkov. Ti všichni, ale i mnozí jiní lidé, včetně nejednoho z představitelů okolních měst, nad záměrem Lišova nevěřícně kroutí hlavou. "
Fara ve Slověnicích svému původnímu účelu už nikdy sloužit nebude. Diecéze se ji ráda zbavila. Kdyby ji však prodala nějakému chalupáři, městu by nenastaly problémy. Popravdě řečeno obytná budova fary není příliš pohledná, ani její vnitřek za moc nestojí, takže by jejím zbouráním žádná materiální škoda nenastala, navíc by ubyla starost o její údržbu. Fara v Dolních Slověnicích však nebyla jen obydlím faráře. Je ukázkou toho, že farářům k obživě nestačilo vykonávat bohoslužby a administrativu, že se museli také zabývat zemědělským a lesním hospodářstvím.
Mnohdy člověk žasne, jak některé vesnické stavby se přes noc staly stavebními památkami, protože si to přáli jejich majitelé. Někdy stačí, aby chalupář na zeď domku nakreslil nějaký ornament a domek je zapsaný mezi památkami a majitel se úspěšně může hlásit o dotace.
Spor o slověnickou faru, jak vidno se odehrává mimo Dolní Slověnice i Horní Slověnice, místní obyvatelstvo do něj asi mluvit moc nemůže. Rozhodnutí je na cizích lidech.
Komentáře
Okomentovat