Měšťák uklouzne, vesničan si nohu zláme

 Sotva jsme se smířili s povinnou výměnou již nevyhovujících kotlů na tuhá paliva, začíná se smrákat dokonce i nad těmi kotli novými, a nejen kotle jsou pod palbou ekologů, ale i krbová a jiná kamna na dřevo. Z velkoměstského bytu vytopeného na 25°C se to vesele diktuje.

Od 1. září 2022 musí kotle na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW splňovat parametry 3. emisní třídy. A porušení zákona bude trestáno pokutou ve výši až 50 000 Kč. Hlavní město Praha dokonce využilo možnost tuto lhůtu pomocí vyhlášky ještě zkrátit. Vyhláška zde zakazuje již od 1. října 2020 topit uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a kotlích, které nedosahují emisních parametrů 3. emisní třídy. 

Emisní třídy vychází z hodnocení účinnosti a emisí kotlů na tuhá paliva dle normy ČSN EN 3035:2012. Kotle se podle této normy dělí do tříd 1 až 5, přičemž 1. emisní třída kotlů dosahuje nejnižší účinnosti a zároveň produkuje nejvíce emisí. Třídy kotlů jsou určovány podle měření při 100 % a 30 % jmenovitého výkonu. V současné době se navíc již pro nově vyrobené kotle nepoužívá klasifikace na základě emisních tříd, nýbrž všechny kotle uvedené na trh od roku 2020 musí splňovat požadavky na takzvaný Ekodesign.

Na zákaz topení v rodinných domech pevnými palivy, jako je uhlí a dřevo včetně briket, údajně tlačí Světová zdravotnická organizace (WHO). To samozřejmě vítají Evropská komise i Evropský parlament. Zahnat do kouta bezmocný venkov je samozřejmě mnohem snazší než zakázat provoz kamionů či letadel. Protože mimo elektřiny na vesnicích jiná možnost čistě ekologického vytápění bytů není, parovodní topení ani zemní plyn zavést nelze, a elektřina staré kamenné vesnické domy dokáže vytopit jen za cenu vysokých cenových nákladů, které jsou nad finanční možnosti vesnického obyvatelstva, akce nemůže skončit než likvidací tradičního celoročního života na vesnicích, které snad budou sloužit jen jako letní sídla městských rekreantů. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace