Pochod za život nemůže změnit názor na fašisty


 Pochod pro život na podzim přivedl do ulic Bratislavy přes padesát tisíc lidí.  Řada slušných lidí se snaží vzít na milost kotlebovce. Mezi pochodujícími se totiž objevili i lidé v uniformách kotlebovců, tedy Ľudové strany naše Slovensko (ĹSNS), v čele se svým předsedou Mariánem Kotlebou, poslancem a bývalým banskobystrickým županem. Kotlebovci se svou nacionalistickou rétorikou a neskrývaným obdivem k fašistickému Slovenskému štátu jsou považováni extrémisty.

První zemí na světě, která uzákonila potraty do 12. týdne těhotenství, byl v roce 1920 Leninův Sovětský svaz.

V roce 1935 Hitler v Německu prosadil zákon, který umožňoval legální potraty u židovských žen. Nečinil tak samosebou po vzoru SSSR, jeho motivem byla rasistická eugenika. Potratová legislativa měla eliminovat množení méněcenných ras, naopak německé ženy rodit měly a tresty za nelegální potraty se naopak zpřísňovaly.

 V roce 1957 se mezi první státy s legálními potraty zařadilo Československo, jistá poslankyně tehdy předložila zprávu, v níž připomněla, že už prvorepublikoví komunisté bojovali za tento zákon podle vzoru SSSR a že „socialistická společnost vytváří novou, vyšší socialistickou morálku a (…) neustále bojuje proti přežitkům a předsudkům ve vědomí a řízení lidí.“

Do západních demokracií idea interrupcí dorazila většinou s dvacetiletým zpožděním, připomíná dále Hanus. Na Západě legalizaci prosazovala levice proti odporu antikomunistické pravice, v liberálnějších zemích (Francie, Itálie) ji protlačila koalice socialistů a tamních komunistů, kteří se po sovětském vzoru a Východním bloku tak rádi opičili.

Když Československo v roce 1986 přijímalo extrémně liberální interrupční zákon, který v principu platí dodnes, petici proti němu podepsalo 6518 občanů. Mnozí odpůrci z křesťanského disentu se dostali do hledáčku StB. Od komunistů si tehdy vyslechli, že s idejemi práva na život jsou vlastně pohrobky klerofašismu.

Někteří liberálové na Slovensku strkají aktivisty práv nenarozeného života do jednoho pytle s kotlebovskými extremisty, protože tak chtějí delegitimizovat křesťanský protest, a to podobnou propagandou, jak to na sklonku 80. let dělali komunisté. 





Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace