Pochod za život nemůže změnit názor na fašisty


 Pochod pro život na podzim přivedl do ulic Bratislavy přes padesát tisíc lidí.  Řada slušných lidí se snaží vzít na milost kotlebovce. Mezi pochodujícími se totiž objevili i lidé v uniformách kotlebovců, tedy Ľudové strany naše Slovensko (ĹSNS), v čele se svým předsedou Mariánem Kotlebou, poslancem a bývalým banskobystrickým županem. Kotlebovci se svou nacionalistickou rétorikou a neskrývaným obdivem k fašistickému Slovenskému štátu jsou považováni extrémisty.

První zemí na světě, která uzákonila potraty do 12. týdne těhotenství, byl v roce 1920 Leninův Sovětský svaz.

V roce 1935 Hitler v Německu prosadil zákon, který umožňoval legální potraty u židovských žen. Nečinil tak samosebou po vzoru SSSR, jeho motivem byla rasistická eugenika. Potratová legislativa měla eliminovat množení méněcenných ras, naopak německé ženy rodit měly a tresty za nelegální potraty se naopak zpřísňovaly.

 V roce 1957 se mezi první státy s legálními potraty zařadilo Československo, jistá poslankyně tehdy předložila zprávu, v níž připomněla, že už prvorepublikoví komunisté bojovali za tento zákon podle vzoru SSSR a že „socialistická společnost vytváří novou, vyšší socialistickou morálku a (…) neustále bojuje proti přežitkům a předsudkům ve vědomí a řízení lidí.“

Do západních demokracií idea interrupcí dorazila většinou s dvacetiletým zpožděním, připomíná dále Hanus. Na Západě legalizaci prosazovala levice proti odporu antikomunistické pravice, v liberálnějších zemích (Francie, Itálie) ji protlačila koalice socialistů a tamních komunistů, kteří se po sovětském vzoru a Východním bloku tak rádi opičili.

Když Československo v roce 1986 přijímalo extrémně liberální interrupční zákon, který v principu platí dodnes, petici proti němu podepsalo 6518 občanů. Mnozí odpůrci z křesťanského disentu se dostali do hledáčku StB. Od komunistů si tehdy vyslechli, že s idejemi práva na život jsou vlastně pohrobky klerofašismu.

Někteří liberálové na Slovensku strkají aktivisty práv nenarozeného života do jednoho pytle s kotlebovskými extremisty, protože tak chtějí delegitimizovat křesťanský protest, a to podobnou propagandou, jak to na sklonku 80. let dělali komunisté. 





Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace