115 let stojí Kubatův pomník na Blatech

V sobotu 29. června 2019 se ve Zbudově konala oslava 115 výročí odhalení pomniku Jakuba Kubaty. Stejně stará je i píseň "Kubato, Kubato," kterou při příležitosti odhalení pomníku složil v roce 1904 křížovnický kněz Jan Dvořák. 

 "Kubata dal hlavu za Blata."
21. srpna 1904 byl nedaleko vesnice Zbudov odhalen pomník zbudovského rychtáře Jakuba Kubaty, který údajně byl v těchto místech v roce 1581 popraven. Slavnostního odhalení Kubatova pomníku se zúčastnilo asi 30 tisíc lidí.














Podmáčené louky, Blata, v roce 1509 král Vladislav II. Jagelonský daroval Rožmberkovi, jenž je velkoryse zase přenechal svobodným blatským sedláků, kteří je stejně odjakživa užívali. V roce 1562 koupil hlubocké panství Jáchym z Hradce, který se během tažení proti Turkům v roce 1565 utopil v Dunaji, takže hlubocké panství převzal jeho syn Adam z Hradce, jenž se dostal do sporu s blatskými sedláky. Tolik historická fakta.

„Podle doposud šířené legendy Adam z Hradce prohlásil blatské louky za svůj majetek, což bylo příčinou vzpoury sedláků z blatských vesnic. Vzpouru prý vedl zbudovský rychtář Jakub Kubata, který se domáhal práv u královského soudu. Adam z Hradce nečekal na rozhodnutí soudu a Kubatu uvěznil a nechal mučit. Ten však žalobu neodvolal, a tak ho Adam z Hradce před zraky vesničanů, nahnaných z celého panství, nechal popravit. Až po Kubatově smrti rozhodl císař ve prospěch sedláků“



Celý příběh rychtáře Jakuba Kubaty poněkud připomíná pozdější boj Chodů v čele s Janem Sladkým Kozinou za jejich práva, jak ho popsal v románu Psohlavci Alois Jirásek. Na počátku 20. století se tomu věřilo víc než slovu Božímu.



Historici zjistili úplně něco jiného. Kolem roku 1581 skutečně došlo ke sporu tehdejšího hlubockého pána Adama z Hradce se sedláky ze Zbudovských blat. Nejednalo se však o právo na tamní pastviny, ale o sirotčí peníze. Fond vytvořený ve prospěch osiřelých dětí, který byl pánovi svěřen a o jehož použití měli rozhodovat svobodní blatští sedláci, nebyl k dispozici. Adam z Hradce zřejmě peníze utratil, a tak je nemohl vydat. To vyvolalo ve vsích bouře. A protože vrchnost mívá vždycky pravdu, několik sedláků to nakonec odneslo vězením. Žádná poprava doložena není. Jestli vzbouřence vedl Jakub Kubata, rychtář ze Zbudova, za to žádný historik krk nedá.

Zbudovská blata
(R. Fischer)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace