DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska.

V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK.

„Jest to v dějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra  ČSR,“ psal Jihočeský sportovní týdeník. Na hráče DFC čekalo po návratu na nádraží na 250 fanoušků.

Deutscher Fussball Club Budweis (DFC), jehož klubovými barvami byla červená a černá, měl hřiště na Střeleckém ostrově, kde je dnes Městský stadion, na kterém hraje současné Dynamo.

SK Č.Budějovice míval hřiště u nádraží, kde hrál i 1. ligu 1947-1948. Po únorovém převratu 1948 došlo k reorganizaci vrcholového sportu, SK byl přidělen k Jihočeským elektrárnám (JČE) a přejmenován na Sokol Jihočeské elektrárny Č. Budějovice. Od roku1957 hrál pod názvem TJ Dynamo. V té době se klub přestěhoval na Střelecký ostrov, kde zbyly po Meteoru Č. Budějovice jen dřevěné boudy - jedna sloužila jako tribuna - asi pro 50 diváků. Dynamo postoupilo do 2. ligy,  hřiště na Střeleckém ostrově nestačilo diváckému zájmu, proto zde začala stavba nového stadionu pro 12.000 diváků, včetně stožárů umělého osvětlení. Po dobu výstavby se hrálo se na stadionu Rudé hvězdy. Když však na začátku 60. let hrálo Dynamo o čelo 2. ligy ani stadion Rudá hvězda nestačil návštěvám 6-8 tisíc lidí, takže se nejatraktivnější zápasy hrály na stadionu Sokola (postaven roku 1924) na Sokolském ostrově, který tehdy měl k dispozici Slavoj Č. Budějovice.

Příští rok 1928 DFC Budweis svůj úspěch zopakoval. Vyhrál středočeskou župu a pak i mistrovství německého svazu DFV. Tím slavná éra klubu vyvrcholila. V dalších letech jeho výkonnost kolísala.

Za Protektorátu Čechy a Morava měl DFC znovu znamenitou úroveň,  v utkáních s německými a rakouskými kluby dosahoval pozoruhodných výsledků. V té době ovšem za DFC Budweis nastupovali i někteří bývalí němečtí a rakouští reprezentanti, které jihočeský klub zachránil před odvelením na frontu. Na konci války budějovický německý klub DFC zanikl, hřiště na Střeleckém ostrově dostal Meteor Č. Budějovice.