Soupeření nacionalizmu s komunizmem přineslo jen utrpení



Končí rok 2019, rok 30. výročí pádu komunistické vlády v Praze a dalších východoevropských hlavních městech. Oslavy výročí se u nás zvrhly v protestní demonstrace proti výsledkům voleb. Jiným výročím je začátek 2. světové války v roce 1939, která začala německo-sovětským paktem o rozdělení Polska. Ti rozumnější stále dumají; proč vlastně se ten komunizmus u nás tak mocně prosadil, že ani po třiceti letech od něj nemáme pokoj a stále někdo připomíná jeho přednosti?

Myslím, že nejsem daleko pravdě, že marxizmus je vlastně výplodem nacionalizmu. Obě tato hnutí v 19. století začala ohrožovat koloniální a feudální systémy, což vedlo k 1. světové válce, bolševickému puči v Rusku, potupné porážce Německa a rozpadu rakousko-uherské monarchie, která na počátku 20. století byla zřejmě nejvyspělejší demokracií na světě. 

Za to, že se dodnes v českých zemích daří komunistickým idejím může sice dění v okolním světě, ale také klasické české kacířství. Oživili ho umělci a jiní národní obrozenci 19. století, kteří se chtěli spojit v jeden mocný slovanský stát pod vedením Ruska. Havlíček a jeho plačky se nezmohli na nic jiného než na vyvolávání nenávisti proti Vídni. Na vlně českého nacionalizmu se vyvezl na výsluní i moravsko-slovenský Němec T. G. Masaryk, který se česky mluvit začal učit až v 27 letech. Masaryk  by se bez intrikánů, jako byli Vozka, Beneš či Čapek na Hrad nedostal a téměř 20 let se tam neudržel. Těmto výtečníkům nelze popřít  značné sjednocení všech českých politických subjektů proti českým Němcům. Konfrontaci místo spolupráce  vyžadovala Benešova intrikánská politika.

Idejí První republiky bylo, že i za cenu nedemokratických forem vládnutí včetně diskriminace, musí být čeští Němci odstaveni od státních funkcí. Němcům byla  odepřena autonomie i zapojení do společných orgánů. Výsledkem byla Mnichovská dohoda. Pochybuji, že bez důkazů o diskriminaci, které britští a francouzští diplomaté přímo mezi českými Němci zjistili, by Velká Británie a Francie Mnichovskou dohodu podepsaly.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace