Jen česká aktivita v EU může být pro zemi přínosem


Rakouská monarchie byla útvarem, který zachránil střední Evropu před osmanskou invazí a umožnil úžasný technický, kulturní a ekonomický rozvoj českých zemí. Jak by to u nás vypadalo, kdyby se Rakousku nepodařilo zastavit Turky? Ukázkou je Balkán. Přes všechny pražské nářky a stížnosti na Vídeň a na české Němce byla poslední desetiletí Rakouska-Uherska obdobím bezprecedentního vývoje, na jehož konci existoval hrdý, sebevědomý,  vzdělaný, ekonomicky silný český národ.

Bohužel to byla také léta stoupajícího nacionalismu (českého i německého), který nakonec monarchii paralyzoval a přispěl k jejímu pádu. K pádu, jenž vytvořil ve střední Evropě vakuum, do kterého (jak prozřetelně varoval Palacký už v roce 1848) nejdříve proniklo nacistické Německo a potom sovětské Rusko. Střední Evropa tak poznala nejodpornější totality 20. století.

Vyčítat českým zemím nacionalismus je asi jako vyčítat jim internet. Nacionalizmus se nevyhnul žádnému evropskému národu. Přišel a usadil se zde. Někteří ho přivítali s nadšením, jiní jako nutné zlo. Nacionalizmus přišel do českých zemí z Německa, kam se dostal z Francie. Byla to daň za prudký technický rozvoj.

Nová Československá republika se uvedla ničením rakouských a církevních pomníků. Bez toho se žádná revoluce neobejde. Učitelé, kteří  léta předtím za pomoci rákosky vymáhali úctu k císaři a Bohu, oblékli kabáty s rudými karafiáty, odmítli hrát v kostelech na varhany a řečnili u vater  o šlechetných husitech.

 První republika trvala jen dvacet let. Těch dvacet let nebylo tak idylických, jak se nám dnes zdá z filmů pro pamětníky. Rozpad velkého rakouského trhu, ekonomická krize, politická nestabilita a časté korupční skandály, nevyřešená (a asi i nevyřešitelná) národnostní otázka. První republika prakticky celých 20 let jen těžila z průmyslu, který zde byl vybudován za monarchie. Venkov však byl tvrdě postižen pozemkovou reformou a politikou česko-německého soupeření, dohromady úpadkem, který trvá dodnes.

Přestože na Rakousko-Uhersko se za první republiky hrdinně plivalo  a za vlády komunistů se jeho existence zatajovala, pořád je tady jeho výrazná stopa. Tu stopu ovšem nevytvořil sám císař pán, ale zástupci českých zemí z řad šlechty, kultury a inteligence, Češi i Němci, kteří Vídeň dokázali přesvědčit o tom, že bohaté a vyspělé země Koruny české jsou přínosem pro celou monarchii. Stejně by měli postupovat i současní čeští zástupci v Bruselu, říct Evropě, že jen vyspělá a spokojená Česká republika může být přínosem pro celou Evropskou unii.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace