MŽP chce vesnické obyvatelstvo vyhubit zimou


Bohatnoucí měšťanstvo stále silněji projevuje snahu likvidovat vesnice a zmocnit se tam pozemků.  Nejjistější způsob k jejich získání vidí, buď ve vyhánění původního vesnického obyvatelstva, nebo v nadiktování městského způsobu života.

Po vyhnání lidí ze zemědělství, omezení samosprávy - předání rozhodujících pravomocí do kompetencí pověřených měst, po likvidaci a omezení veřejné dopravy a zásobování přichází rušení vesnických škol a pošt. Pozadu za všemi, kteří si chtějí při likvidaci vesnic vysloužit ostruhy, nezůstává ani ministerstvo životního prostředí.

Po vyřazení starých kotlů z nových rodinných domů se MŽP hodlá zaměřit na vytápění ve starých vesnických domech, chalupách a chatách. Úředníci na ministerstvu životního prostředí zřejmě zjistili, že jejich nařízení vyměnit staré kotle za nové kotle se netýká toho vesnického obyvatelstva, které žádné kotle nemá. Ministerstvo a ekologové se ocitli před problémem jak i tuto skupinu obyvatelstva vydírat a trápit. V každém případě odmítají dotovat nákupy nových kamínek - ekologické organizace se o peníze, které dostávají z ministerstva, nehodlají s vesničany dělit. Dostaly nápad hodit výměnu kamen na hrb obcím. Ty by měly kamna nakoupit a obyvatelstvu pronajímat.

Úředníkům z ministerstva životního prostředí pijí krev především staří lidé na vesnicích, kteří si nechtějí odříci stravu a oblečení a  dávat peníze na nové způsoby vytápění. Podle Dominiky Pospíšilové z ministerstva mají obce možnost jednoduchého řešení: zakázat topení pevnými palivy a nechat lidi zmrznout.






Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace