Rušení vesnických pošt je komplikované a nepřináší úspory

  • Česká pošta přehodnocuje záměr do konce roku 2025 zlikvidovat 2 500 vesnických poboček. Podle nového návrhu by mělo zmizet jen 1463 vesnických poštovních úřadů. Poštovní úřady jsou vzhledem k velmi omezené veřejné dopravě na venkově pro velkou část obyvatelstva obcí jedinými provozovnami, kde lze udržovat kontakt s ostatním světem.
    Podle jakéhosi projektu nazvaného "Partner" byly  vloni  zrušeny poštovní úřady ve155 obcích, přičemž poštovní služby byly převedeny na obecní úřady, prodejny a benzinové pumpy. Výsledkem je nespokojenost obecních úřadů, obyvatelstva, provozovatelů poštovních služeb  i samotné České pošty.

    Partneři České pošty mají provozovat všechny základní služby:
  • příjem a výdej listovních a balíkových zásilek
  • Příjem a výplatu peněžních poukázek
  • Vybrané bankovní služby
  • Výplatu důchodů
  • SIPO
  • Prodej známek, kolků apod.
  • Prodej novin a časopisů
  • Dobíjení SIM karet

    • Vzhledem k tomu, že provozovatelé poštovních služeb podle projektu Partner nejsou spokojeni s tím, že nemají z této činnosti očekávaný velký zisk (ČP hradí jen polovinu nákladů), obává se obyvatelstvo obcí, celkem oprávněně,  že  po kratším či delším čase provozovatelé služeb smlouvy z Českou poštou zruší a poštovní služby v obcích nebudou žádné. Konec poštovních služeb může přinést i onemocnění provozovatele.

    Protože ani Česká pošta na projektu Partner příliš nevydělala ani neuspořila, nabízí Obecním úřadům, že poštovní pobočky se nebudou rušit, když budou moci převzít některé povinnosti obcí, například výběr poplatků od obyvatelstva.

    Zatím Česká pošta oznámila, že rušení vesnických pošt utlumila a bude ho provádět jen po souhlasu obecních úřadů. Toto je zřejmě jen dočasné, protože městské tlaky na likvidaci trvale obydlených vesnic trvale sílí. Soustavně bohatnoucí měšťanstvo je silně lákáno zmocnit se venkovského prostoru k ukládání peněz do pozemků a k budování letních sídel.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace