Vzpomínka na Dikobraz a dobrý humor

 


 Podle oznámení statistiků chystá se polovina Čechů na dovolenou v zahraničí. Každý prý o dovolené počítá s výdaji za 60.000 Kč. Takovéto statistické zprávy beru s velkou rezervou. Nikdy jsem v zahraničí na dovolené nebyl, a doma jsem měl maximálně 3 dny dovolené v kuse, na práce stavební a hospodářské (sušení sena), takže nemohu posoudit. Mám však pořád víc dojem, že s rezervou lze brát i mediální a síťový nářek o chudobě, o vysokých cenách energií, bydlení a potravin.

Patřím ke generaci odchované humoristicko-satirickým týdeníkem Dikobraz. Nedávno si kdosi postěžoval, že ani po 30 letech zde není za Dikobraz náhrada. Trochu jsem o tom popřemýšlel a došel jsem k závěru, že to není možné. Tištěná media sice nejsou oblíbená, jako bývala dříve, ale hlavním faktem je, že nové generace klasickému chytrému kreslenému humoru nerozumí a nechápou ho. Na zveřejněný vtip, při kterém by před rokem 1989 lidé pukali smíchem, se dneska ozve víc  nepříznivých reakcí než kladných. Mladé lidi dnes, v době hrubosti a oplzlosti, vtipy nezajímají, berou všechno nesmírně vážně, až na prvním místě touží po penězích a majetku. Pokud se jim tato přání neplní, mají krev v očích a nenávidí všechno kolem sebe. Pryč je stará bezstarostnost, pohoda, doba, v níž člověk nemusel trpět strachem, že mu něco uteče, že mu ujede vlak a mezi bohaté se nedostane.

Dikobraz založil v roce 1945 spisovatel Radovan Krátký, jinak syn učitele a spisovatele Jana Hamerníka a velký milovník obyčejného rumu, tekutiny, jíž se dnes říká tuzemák. Neprakta, Renčín, Bape, Motyčka, Kantůrek... bez  přemýšlení mi vypadli z paměti tito autoři kresleného humoru, nad kterým se ani nemuselo přemýšlet, stačil pohled na svérázné figurky a hned byl svět veselejší. Občas se do Dikobrazu dostala politika, i když byla přísná cenzur a kritizováni a zesměšňováni byli jen západní imperialisté a revanšisté. Východní politika k smíchu být nesměla, ta byla nedotknutelná.


 S Dikobrazem však byl také problém, množství výtisku bylo omezené, takže člověk musel brzy ráno do trafiky. Ani to někdy nepomohlo, protože občas vázla distribuce novin a časopisů. Stačilo, aby teplota klesla k nule nebo spadlo pár vloček sněhu a Poštovní novinová služba (PNS) rozvážela jen Rudé právo, které museli pracující dostat za všech okolností. Většinou pak leželo na pultech trafik až do večera, kupovali ho snad jen ti nejkovanější komunisté nebo ti, kteří sháněli  aktuální sportovní zprávy, a jiný tisk v trafice nebyl.

Že dnešní mladé generace starému humor, který se kdysi líbil, nerozumí, je nutno pochopit, neboť ani my jsme kdysi moc nechápali 30-40 let starý prvorepublikový či protektorátní humor. Zabloudil jsem na jednu letní slavnost, návštěvníky byli většinou lidé mladí. Odmítl jsem občerstvení, pivo za 40 Kč, klobásu za 70 Kč, a snažil se pochytit něco z hovoru u hlučného vedlejšího stolu. Neporozuměl jsem vlastně ničemu. Tito lidé mluvili jakousi zvláštní zkrácenou češtinou. Jedno dvě slova a všichni se velmi nahlas smáli, a to se opakovalo znovu a znovu.  Zábava k popukání okořeněná pivem a mobilními telefony. (ff)



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace