Současné rakouské zemědělství

 Počet zemědělských závodů v Rakousku se sice stále snižuje, ale pokles není už zdaleka tak tragický, jako byl okolo roku 2010, kdy za 10 let ubylo 20 procent zemědělských závodů.. Uvedl to včera úřad Statistik Austria.

V současnosti se v Rakousku zabývá zemědělstvím 154.600 závodů. V roce 2010 jich bylo 173.300, za posledních 10 let se jejich počet snížil o 11 procent. Průměrná velikost rakouských zemědělských závodů se mírně zvýšila, jeden závod obhospodařuje průměrně 42,6 ha zemědělské a lesní půdy. Podle ministra zemědělství Norberta Totschniga je úbytek zemědělských závodů přirozeným jevem, Sedlák musí mít takovou plochu, aby produkce pokryla náklady  na obdělání a ještě přinesla určitý zisk. Rovněž nezájem o pokračování v zemědělské tradici zůstat na rodinné farmě je u určitého procenta potomků očekáván.

93 procent zemědělských závodů jsou menší rodinné závody. Z toho 22 procent zemědělců hospodaří ekologicky. Pouze 36 procent majitelů dvorů má zemědělství jako hlavní povolání. I přes současné problémy se zvýšenými náklady je rakouské rodinné malozemědělství stabilní.  Zbývajících 7 procent závodů jsou velké společnosti fyzických a právnických osob, které většinou obhospodařují obrovské lesní plochy. 

Velikost rakouského zemědělství nejlépe ukazují chovy zvířat. Průměrné počty chovaných zvířat na jeden závod se za posledních 10 let zvýšily o 10 až 15 procent. Nyní jeden rakouský zemědělský závod chová průměrně 34 kusů skotu, 112 prasat, 33 ovcí a 12 koz. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace