Chalupáři jako nezničitelný pozůstatek normalizace

Když jsem v programu televize na tento týden zahlédl, že diváci opět mohou shlédnou normalizační seriál Chalupáři, přepadl mě nějaký smutek. Seriál Chalupáři byl natočen kvůli tomu, aby komunistický režim odvedl pozornost městského obyvatelstva od choutek cestovat do zahraničí a nabídl mu možnost napodobit šlechtu, která si v létě vyjížděla na letní sídla. Socialistické maloměšťáctví dostalo na semaforu ÚV KSČ zelenou.

Seriál Chalupáři se přes normalizační vesnické prostředí, podle představ městských umělců, a hloupý děj stal nejsledovanějším seriálem všech dob, v počtu televizních diváků je mnohem úspěšnější než Nemocnice na kraji města a vzhledem k úpadku a roztříštěnosti současné televizní tvorby zřejmě nikdy překonán nebude. Úspěch mu jistě zajistilo herecké obsazení, sešla se parta lidí, které poskytoval režisér František Filip mimořádnou volnost. Po bujarých večírcích, které se často protáhly až do ranních hodin se šlo rovnou natáčet. Kdo se potom mohl divit, že se Menšíkovi za volantem autobusu točila hlava a Větrovec padal z motorky.

Po odvysílání seriálu přišel útok městských zájemců o chalupaření. Předsedové MNV byli bombardováni dotazy na chalupy za 10.000 korun. Někteří se dobře zbavili polorozpadlých pastoušek, jiní, kteří už měli s nepřizpůsobivými chalupáři své zkušenosti, apelovali na majitele opuštěných chalup, aby je prodávali jen lidem, kteří chtějí v obcích trvale žít. Chalupáři, kteří se v obci objeví několikrát za rok, nejsou pro obce přínosem. Peníze v kapse jsou ovšem přednější než potřeby obce.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace