Češi a jejich letní sídla

  Jsme mistři světa v bazénech, protože je u nás najdete v každé třetí zahradě. Rovněž v počtu soukromých letních sídel jsme světovou špičkou. Ale daleko serióznějším ukazatelem privatismu je nezájem o veřejné dění a politiku. V maloměšťáctví a v nezájmu o problémy obcí, regionů, státu a občanů jsme také evropskou špičkou. O politiku má čecháček zájem, jen když se bezpečně může při štvanici na kohokoli připojit na stranu početnější a silnější.


Obyvatelstvo českých a slovenských měst bylo za Husákovy normalizace nadšené tím, že jim komunistická strana a vláda umožňovaly levné chataření a chalupaření. Komunisté prostě potřebovali, aby se jim občané do vládnutí nepletli, proto přišli na nápad o víkendech  vyhnat lidi z měst a zároveň je přesvědčit o tom, že žijí v socialistickém blahobytu. Socialistický maloměšťák jásal nadšením. V praxi chataření a chalupaření znamenalo prodloužení víkendu o pátek a pondělí. 

Za komunistů se sobecké chataření a chalupaření obhajovalo i potřebami relaxace, výměnou duševní činnosti za pohyb, tedy za dobrovolné starosti a práci na čerstvém vzduchu. To ovšem bylo v dobách předhusákovských, kdy se na chaty jezdilo vlakem, autobusem nebo chodilo pěšky. Po listopadu 1989, když se na českém trhu objevily křovinořezy, přišla móda sečení trávníků, prý podle Angličanů.  Dávno už se k sečení trávy kolem chat nepožívá klasická ruční kosa, dokonce mizí i křovinořezy, a nastupují traktůrky, které na 15-20 m2 plochy dokážou trávu likvidovat prakticky každý den. Tomu dnes nezabrání inflace, ani cena benzinu, trávník musí být vyholený v kteroukoli denní a noční dobu. Se stále rostoucími příjmy ubyla práce na objektech i pozemcích. Na stavební práce jsou dnes firmy, na trávníky sekačky a traktůrky. Přibylo pohodlí a lenošení. Kdysi se chataři a chalupáři chlubili nedotčenou přírodou v okolí, množstvím zajímavých rostlin a živočichů na sporadicky udržovaných trávnících a prošlapaných pěšinách, a především tichem. Dnes se chlubí vyholenými trávníky, bazény, grily, krby barevnou dlažbou, tlustými auty a hlavně řvoucími sekačkami, traktůrky a pilami. 

Nejsme ve společnosti, která by trvale pěstovala solidaritu, jsme uprostřed materializmu, ve společnosti, která na prvním místě preferuje spotřebu. Nelze se divit, že ani vláda není lepší než dav, politici i úředníci rozhazují peníze téměř "vidlema" a pořád se diví, že vidí na dno eráru. Při všeobecné morálce peněz až na prvním místě a rozhazovačných úřednících se státní pokladna nikdy nenaplní, třeba by Pekarová s Kalouskem prodali Budvar, Thermal i Karlštejn. (stk)

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace