Česká ovce šumavská má za hranicí zachránit přírodní park

 Při pátečním jednání majitelů pozemku v dolnorakouském přírodním parku Blockheide Gmünd-Eibenstein byli představeni chovatelé ovcí Nataša a Martin Zaunerovi, kteří nabídli své stádo Českých šumavských obcí, za jehož pomoci by měl park být přibližně vrácen do stavu, který měl v době svého vyhlášení v roce 1960, kdy byl vyhlášen chráněnou rezervací.

Česká ovce šumavská


Před vyhlášení chráněné rezervace se jednalo o území zemědělsky obhospodařované, mezi skálami a vřesovišti byla kamenitá políčka a louky, ale žádné stromy. V současnosti je park zarostlý nežádoucími stromy, keř a plevely, jedná se prakticky o les, takže kamenné přírodní útvary jsou před návštěvníky skryty..

Záměrem ochránců přírody je uvedení parku do původní podoby, tedy vykácet stromy a nežádoucí plevele vypásat stádem ovcí. Záměry obnovitelů původního parků však narážejí na omezenost rakouských městských návštěvníků, jejichž inteligence se od českých moc neodlišuje. "Park bez stromů není park," říká rakouský měšťák, kterého nezajímá, že park byl vyhlášen jako vřesoviště, nikoli jako les. Rovněž přítomnost ovcí nejde městským inteligentům pod nos.

Česká ovce šumavská byla vyšlechtěna v oblasti Sušice a Kašperských hor k životu v drsných podmínkách Šumavy. Chovala se sice kvůli produkci mléka a vlny, ale její předností je velmi kvalitní maso. S produkcí masa získaného na pastvinách Bockheide také počítá chovatel Martin Zauner.

 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace