Almužna od vlády rozzlobí i pobaví

 31.3.2022; 10:34  Začal letní čas, covid ani válka nekončí, změnilo se jen počasí. Po suché, slunečné a teplé zimě se obloha zatáhla a objevil se déšť. Autoservisy vyzývají k výměně zimních pneumatik za letní. Účelem používání zimních pneumatik je v českých zemích tahání peněz z řidičů. Většina se se sněhem a ledem na silnicích nesetká.

Vláda si pláče nad vysokými cenami energií, přitom stát má ze zdražení největší prospěch, z každého litru benzinu, plynu či z každé kilowaty elektrického proudu jde do státní pokladny okolo 45 procent (asi 20 Kč). Po zvýšení ceny benzinu o 20 korun, z každého koupeného litru benzinu pošle řidič do eráru o 8 korun víc než v polovině února.

Růstem cen se zřejmě velmi baví nejen pumpaři, ale i státní úředníci. Například správa sociálního zabezpečení už nyní rozesílá důchodcům urážlivý dopis, oznámení o červnovém zvýšení důchodů, přičemž upozorňuje že "mimořádná valorizace vám pomůže v současné složité době zvýšené inflace a rostoucích cen téměř všech životních potřeb." Jak valorizace (okolo +800 Kč) pomůže důchodcům při platbách březnových, dubnových, květnových a červnových, je záhadou. Mimo toho stát má pomáhat lidem, jimž 30 procent příjmů nestačí na zaplacení nájmu a nákladů souvisejícím s bydlením, na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících s bydlením a na neschopnost platit vyúčtované energie. Pomoc má poskytnout Úřad práce. Celkově šalamounská nabídka doplněná podmínkami; elektronickou identitou občana, datovou schránkou a elektronickým podpisem. 

Vzhled k tomu, že výše uvedená pomoc Úřadu práce se týká i pobytu v rekreačních chatách a chalupách, je zřejmé,  že jde o pomoc obyvatelstvu především městskému. Vesnické obyvatelstvo, které zásluhou vlastnictví pozemků, třebaže neprodejných, nemá na pomoc nárok.

Co svět světem stojí vždy nějací lidé byli v hmotné nouzi. Pokud jim někdo ze zákona poskytoval pomoc, tak až do roku 1990 vždy byly obce, jejichž představitelé nejlépe znali majetkové poměry svých obyvatel. Před rokem 1949 byla zákonem stanovena domovská příslušnost a obce musely svým příslušníkům zajistit pomoc. Rovněž po roce 1949 pomoc svým obyvatelům zajišťovaly Místní národní výbory, u nichž byly sociální komise, jejichž členové znali problémy lidí v okolí a podle toho lidem v nouzi státní příspěvky přidělovali. Nerozhodovalo tedy složité žádosti, formuláře, drzé čelo a silnější hlas jako v současné době totální měšťácké centralizace, kdy o příspěvcích pro chudé rozhoduje podle šablony dobře placený úředník bůhvíodkud, jenž ani neví, kde příslušná obec leží, natož aby věděl o životních poměrech žadatele. Ten, kdo by na vesnici pomoc skutečně potřeboval, už dávno na úřednickou aroganci rezignoval, zato zbohatlí novodobí osídlenci, chataři a chalupáři už se houfně hlásí.

Na vesnicích, kde byly zrušeny prodejny potravin,  nyní mezi největší výdaje patří náklady na dopravu, kvůli opatření potravin a životních potřeb a za cesty k lékaři. Aby cesta za potravinami nebyla pro vesnického důchodce tak samozřejmá jako v minulých letech, rozhodla současná vládní garnitura o zvýšení cen jízdného pro důchodce a studenty ve veřejné dopravě na dvojnásobek. Co také může občan čekat od vlády ODS? Člověk může jen uvažovat o tom, jestli je Fialova vláda na chudý lid více či méně přísná, než byly vlády, Klausovy, Toplánkova či Nečasova.

Josef Zahradníček