Malozemědělci pod kontrolou udavačů



"Krávy a prasata v malém chovu pošly hladem i přesto, že chovatelka měla dostatek krmiva." Jako kopie protokolu SNB z padesátých let, který v roce 1957 sepsal příslušník SNB s naším sousedem, vypadá zpráva Státní veterinární zprávy o uhynulých zvířatech v obci Slemeno na Turnovsku.

O události byl na základě oznámení jakési ženy natočen a vysílán pořad i v České televizi. Údajně uhynuly 2 krávy, 3 prasata a 1 koza. Škodu by tedy utrpěla především chovatelka. Pokud by zvířata byla její. Senzacechtiví kontroloři si pozvali veterináře, a těm jak je známo jde o to předvést svou důležitost a  vybrat od zemědělců i od státu nějaké peníze. Čím víc, tím lépe.

V případu se objevuje několik otázek. Proč zvířata byla v kravíně firmy Kalenská, u která jejich údajná majitelka pracovala jako zootechnička? Jak je možné, že žena-udavačka mohla vstoupit do objektu firmy?

"Dáma (udavačka) se obrátila na policii, na obec, na obec s rozšířenou působností, takže se tam potom šlo na společnou kontrolu, u které všechny tyto složky byly." Tyto složky si zřejmě pozvaly Státní veterinární správu, a kameramana. A televize žije z toho, když může natočit něco, čím osloví ty nejhloupější diváky. Předtím musí ovšem věci připravit a naaranžovat.

A korunu všemu musely dát hlavy pomazané, což v tomto případě jsou veterináři. Ti, jak je známo, malochovatele nemají moc v lásce, protože jim nemůžou každý měsíc poslat fakturu za úkony provedené i neprovedené.  Nejjednodušším veterinárním zásahem ve velkovýrobě je odeslání nemocného zvířete na jatky. Co se děje na jatkách si lze domyslet, pokud majitel něco dostane, tak je to účet za likvidaci odpadu.  Malozemědělci však žádají léčení. Ukázat před kamerou neomylnost je snem každého doktora. Tak se mluvčí SVS činil i tentokrát. Očernil malozemědělce a pochválil velkovýrobu, záhumenkáře, a také udavače.

Že určité procento zvířat uhyne, je zákonitý proces, kterému se nedá zabránit.Jezdíval jsem denně do práce okolo kravína, kde skoro každý týden leželo vytažené mrtvé zvíře a čekalo několik dní, někdy i víc než jeden týden, až si pro něj kafilerka přijede. Udavačkou určitě není vesnická žena, která pracovala v zemědělství, kde mrtvá zvířata bývala pravidelným úkazem. Ani úhyn zvířat hladem není neobvyklý úkaz v zemědělství. Z etického hlediska je to jistě odpuzující, zvlášť pro městské nepřátele zemědělců.

 Vzhledem k tomu, že událost je rozmazávána v mediích, je jasné, že se jedná o snahu ovládnout zemědělství a venkov, udělat z vesnic rekreační osady. 
(es)



Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace