Malozemědělci pod kontrolou udavačů
"Krávy a prasata v malém chovu pošly hladem i
přesto, že chovatelka měla dostatek krmiva." Jako kopie protokolu SNB z padesátých let, který v roce 1957
sepsal příslušník SNB s naším sousedem, vypadá zpráva Státní veterinární zprávy
o uhynulých zvířatech v obci Slemeno na Turnovsku.
O události byl na
základě oznámení jakési ženy natočen a vysílán pořad i v České televizi. Údajně
uhynuly 2 krávy, 3 prasata a 1 koza. Škodu by tedy utrpěla především
chovatelka. Pokud by zvířata byla její. Senzacechtiví kontroloři si pozvali veterináře, a těm
jak je známo jde o to předvést svou důležitost a vybrat od zemědělců i od státu nějaké peníze.
Čím víc, tím lépe.
V případu se objevuje
několik otázek. Proč zvířata byla v kravíně firmy Kalenská, u která jejich
údajná majitelka pracovala jako zootechnička? Jak je možné, že žena-udavačka
mohla vstoupit do objektu firmy?
"Dáma (udavačka)
se obrátila na policii, na obec, na obec s rozšířenou působností, takže se tam
potom šlo na společnou kontrolu, u které všechny tyto složky byly." Tyto
složky si zřejmě pozvaly Státní veterinární správu, a kameramana. A televize
žije z toho, když může natočit něco, čím osloví ty nejhloupější diváky.
Předtím musí ovšem věci připravit a naaranžovat.
A korunu všemu musely
dát hlavy pomazané, což v tomto případě jsou veterináři. Ti, jak je známo,
malochovatele nemají moc v lásce, protože jim nemůžou každý měsíc poslat
fakturu za úkony provedené i neprovedené.
Nejjednodušším veterinárním zásahem ve velkovýrobě je odeslání nemocného
zvířete na jatky. Co se děje na jatkách si lze domyslet, pokud majitel něco
dostane, tak je to účet za likvidaci odpadu.
Malozemědělci však žádají léčení. Ukázat před kamerou neomylnost je snem
každého doktora. Tak se mluvčí SVS činil i tentokrát. Očernil malozemědělce a
pochválil velkovýrobu, záhumenkáře, a také udavače.
Že určité procento
zvířat uhyne, je zákonitý proces, kterému se nedá zabránit.Jezdíval jsem denně
do práce okolo kravína, kde skoro každý týden leželo vytažené mrtvé zvíře a čekalo
několik dní, někdy i víc než jeden týden, až si pro něj kafilerka přijede. Udavačkou
určitě není vesnická žena, která pracovala v zemědělství, kde mrtvá zvířata
bývala pravidelným úkazem. Ani úhyn zvířat hladem není neobvyklý úkaz v
zemědělství. Z etického hlediska je to
jistě odpuzující, zvlášť pro městské nepřátele zemědělců.
Vzhledem k tomu, že událost je rozmazávána v
mediích, je jasné, že se jedná o snahu ovládnout zemědělství a venkov, udělat z
vesnic rekreační osady.
(es)
Komentáře
Okomentovat