Antikomunizmus je stejně nebezpečný jako komunizmus


Kdo nezná minulost, je schopen ji opakovat


Po listopadu 1989 čele státu vytvořili Václav Havel a Václav Klaus tandem, který fungoval poměrně dobře: Havel chtěl být humanistou, zatímco Klaus chtěl udělat tlustou čáru za minulostí, avšak oba tolerovali projevy antikomunismu, protože oba si z něho odvozovali svou legitimitu. Havel se  stal antikomunistickým hrdinou, zatímco Klausovi se úspěšně podařilo zdiskreditovat celou levici.

Do českého antikomunizmu dobře zapadalo národovectví Václava Klause. Po roce 1989 hovořil Klaus o tom, že Češi jsou moc dobří nejen pro Slováky, ale i pro celou Evropu: že jsou daleko demokratičtější a daleko ekonomicky rozvinutější než ostatní středoevropské národy.

Polsko, Maďarsko a Slovensko nemůžou podle Klausova názoru být tolik úspěšné jako Česká republika. Česká republika sice je jedinou zemí, která nadále má komunistickou stranu, ale tato strana sloužila, a slouží, jako výhodný strašák, který upozorňoval na nebezpečí návratu komunismu. Antikomunismus je tak vnucován veřejnosti, jako byl dlouhá léta předtím  komunismus. Antikomunistická rétorika  i dnes zaručí v Praze kariéru každému novináři, politikovi či univerzitnímu profesorovi tak, jako to v minulosti zaručila rétorika komunistická.

Analýza minulosti byla nahrazena zuřivostí. Emoce davu jsou vždycky takové, jaké má vůdce davu. Zuřivost není argument. Utvrzuje zemi v rozdělení na navzájem neslučitelné frakce a zabraňuje k tomu, aby mezi nimi došlo k dialogu. Těmi lidmi, kteří mají prospěch z antikomunistického statu, jsou populisté. Nikdo z nich nemá zájem o podporu smíření a dialogu: naopak, chtějí tento konfliktní vzorec jen posilovat. Pokud jim dovolíme, aby to dělali, setkáme se znovu za deset dvacet let a nic se za tu dobu nezmění.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace