I kuchař může mít názor.

  Na nějaké zpravodajském webu jsem náhodou přečetl rozhovor s jakýmsi kuchařem nebo ponikatelem Zdeňem Pohlreichem. Je tam zmínka o tom, že tento kuchtík je také placen nějakou televizí. Neznám ho, jelikož televizi od roku 1997 nesleduji.

Všiml jsem si článku, protože v nadpise kuchař tvrdí, že i po zdražení je jídlo v českých restauracích moc levné. "Musíme si zvyknout na to, že lidé do restaurace nemohou chodit pořád." Tím mne vytočil. Podle kuchaře lidé mají "sušit hubu," šetřit několik dní, aby se jednou za čas mohli draze najíst. Kuchařské individuum neví, že pro člověka je ideálním způsobem zdravé životosprávy jíst několikrát denně. Hladovění je možná neškodně, ale člověk, který fyzicky pracuje musí denně přijímat energii. Tu může přijímat pouze z potravin a nápojů.

Pán kuchář říká, že oběd v restauraci stojící 170 korun je levný, že cena piva 60Kč za půllitr je akorát.  Byl by to levný oběd, kdyby se za ty peníze někde dal pořídit. Takové ceny byly už před inflací. Pamatuji doby, kdy ceny obědů v restauracích byly do 10 korun, v bufetech asi o třetinu levnější, v závodních kuchyních o polovinu levnější a ve školách ještě levnější. Pivo stálo 2,50.  Byla povinnost pracovat, takže během dne hosty v hospodách a bufetech byli prakticky jen důchodci, kteří i přes mizerné důchody okolo 1000 korun za měsíc si mohli dovolit utratit denně 23 korun (oběd + 20 cigaret + 3 piva), a ještě jim 40% z denního příjmu zbylo. Potom bufety byly zrušeny, závodní kuchyně zprivatizovány na úroveň restaurací. Dnes po stejném obědě důchodci z denního příjmu zbude 13 %, mimo protaženého obličeje. 

A pro ubrečeného Pohlreicha jsou ceny pořád nízké. Nevšiml jsem si, že by po pandemii zůstaly zavřené restaurace a hospody, na rozdíl od jiných oborů. Kdyby gastronomie nebyla pohodlným povolání, i přes nedělní provoz, a hodně nevynášela, určitě by tolik lidí v ní nepodnikalo. 

"Všechny nás bohužel čeká prozření, kdy si uvědomíme, že umělá levná ekonomika je pryč jednou pro vždy." opsal jsem si. "Nikdo není rád, že bude muset platit víc peněz, ale takhle to prostě je. Nemyslím si, že lidé by v Česku neměli peníze na jídlo. Inflace je mediálně vděčný téma, troufnu si říct, že tomu nikdo úplně nerozumí. Společenská poptávka je po skrz naskrz pozitivních a veselých lidech, kteří chtějí žít, užívat, utrácet a bavit se."  

Josef Zahradníček