Budování rakousko-českého přeshraničního zdravotního centra

  Na rakouské straně, v blízkosti řeky Lužnice, jejíž středem vede státní hranic mezi Českou republikou a Rakouskem, roste budova zdravotního centra (Healthacross Gesundheitszentrum Gmünd), které by mělo sloužit pacientům obou zemí. Jedná se o první přeshraniční zdravotní zařízení v Evropě. Zahájení provozu je očekáváno v říjnu 2021.


V současnosti je výstavba společného zdravotního střediska výhradní záležitostí Rakušanů (rakouské stavební firmy), i když o náklady (2,5 mil eur) se dělí obě země stejnou mírou. Vzhledem k tomu, že se jedná o zařízení daleko od centra Jihočeského kraje, je z české strany o něj zájem jen formální. Tak to zřejmě bude i pro zahájení provozu, bude sloužit výhradně jen Rakušanům. Zkušenosti už jsou s českou spoluprací se Zemskou klinikou v Gmündu, která je otevřena i pro české pacienty, kterým však je prakticky přístup zakázán. Není překážkou státní hranice a cizí jazyk, ale české pojišťovny, které nejsou ochotny několik desítek metrů za hranicí uznávat české zdravotní pojištění. 

Přestože je postavena jen hrubá stavba budovy zdravotního centra, Rakušané už shánějí lékaře. Má zde být všeobecné lékařství, chirurgie, interna, ortopedie, gynekologie a logopedie. Obsazení centra není pevné, bude se měnit. Největším problémem je údajně nalezení gynekologa, protože o uzavření smlouvy nemají zájem ani rakouské pojišťovny. Zatím je ochoten ordinovat důchodce Mohammad Heydaris. 


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

"Raději Hitlera než Habsburka," mínil neschopný ministr

Obrázek
 T ento stupidní slogan razil v třicátých letech minulého století čs. ministr zahraničí Edvard Beneš, který bránil návratu Habsburků do Rakouska. Velká ostuda! A rovněž smutná epizoda českých respektive československých dějin, kterou poslední zbytky benešovců nechtějí znát. Potíž je v tom, že se jednalo o nacistické Německo. Ano! Beneš ve své slepotě a omezenosti vyjednával s říšským kancléřem Adolfem Hitlerem o možnosti společného čs.-německého vojenského zásahu proti Rakousku.  Po roce 1930 začal tehdejší konzervativní rakouský kancléř Engelbert Dollfuss uvažovat o možném nastolení Otty Habsburského jako rakouského panovníka s titulem arcivévody rakouského, který ostatně Habsburkové užívali po staletí. Jenomže Beneš začal vyjednávat s německými nacisty, jak tomu zabránit. Byl ochoten poslat na Vídeň čs. vojáky společně s německým Wehrmachtem. Beneš toho zkazil hodně, ale tohle byl jeden z jeho neodpornějších činů, který ve svém životě předvedl, protože Otto by jako rakouský vládce ni
Další informace

DFC Budweis byl za 1. republiky nejúspěšnějším jihočeským fotbalovým klubem

V současnosti je účastníkem I. fotbalové ligy i Dynamo České Budějovice, které nyní je nejznámějším jihočeským fotbalovým klubem. Je následníkem klubu SK České Budějovice. S  názvem SK hrál klub v letech 1905 až 1948 a v letech 1990 až 2004. V meziválečném období SK žádného významného úspěchu nedosáhl, daleko úspěšnější tehdy byl další budějovický klub DFC Budweis, jehož kádr tvořili hráči německé národnosti. V letech 1920 až 1935 byly vztahy českého a německého obyvatelstva v Českých Budějovicích bezproblémové, lepší než za Rakouska-Uherska. V roce 1927 DFC Budweis odehrál výjimečnou sezonu a zapsal se významně do historie jihočeského fotbalu. Ze 40 zápasů nezvládl jen tři. Stal se německým mistrem Čech a postoupil do Amatérského mistrovství Československé asociace fotbalové (ČSAF). V něm prošel až do finále, kde v Bratislavě prohrál 2:4 s domácím I. ČsŠK. „ Jest to v d ějinách jihočeského sportu poprvé, co českobudějovický klub vydobyl si řadou zápasů titul mistra   ČSR,“
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace