Sobectví je horší než epidemie


V posledních dnech v některých pražských mediích mají novinářskou  (např. Adam Drda) podporu hlasy politické opozice , že opatření proti koronaviru jsou státní šikana, že koronavirus  je jen jeden typ chřipky, a každý, kdo to vidí jinak, není nic jiného než socka a Babišův volič. Sílí hlasy, že je třeba promořit populaci virem, aby co nejdřív vymřeli staří a nemocní lidé, aby je nemuseli mladí a všeho schopní lidé prostřednictvím daní živit.

Tedy tzv. promořit populaci virem, kdy "se sama" získá imunita a nadále pohoda, kapitalismus jako vždy. V počátcích byl ještě tento názor pochopitelný, omluvitelný nedostatkem informací, mediálním biasem, protože byl z velké části takto (nad)presentován.
Třetina lidí si vytvoří jen málo protilátek. Vědci zjistili, že krev některých pacientů, kteří se zotavili z nemoci covid-19, vykazuje proti koronaviru velmi malou koncentraci protilátek. Nízkou hladinu protilátek mají pak především mladí lidé, koncentrace a imunita rostou s věkem.

Při některých Prymulovských vládních a Drdovských opozičních názorech lze již konstatovat, že jde o podporu ignorantství nebo hůře, stupidity zvané sebestřednost, se kterou se pojí krom jiného sebepreferenční optimismus pupku světa ("...mě se to netýká, já to nechytím a když, tak budu mít minimální příznaky a pohoda), bezohlednost (v případě, že budu infekční, je mi jedno koho tím nakazím...") a hovadské sobectví ("...kašlu na to, že někdo zemře, že ztratím blízkého nebo sám skončím s trvalými následky, žiju teď a teď mi vadí mi všechna Babišova omezení, ztráta pohodlí a svobody a budu ignorovat cokoli, co mluví proti tomu…")

Někteří lidé udatně náckují:
- hlásají smrt slabým/starým: stejně by brzo umřeli
- věří v ekonomismus: vládní opatření jsou zbytečná, ziskovost je nadevše
- roušky jsou k ničemu, promořit zemi, kolektivní imunita,
- recese zabije víc lidí, smrt starým, život jiných lidí než můj nemá žádnou cenu-
 atd. atd. atd.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Sedlák svezl veterinářku v dobytčáku, ta chtěla milion za psychickou újmu

Obrázek
Třiapadesátiletý farmář z Domažlicka zavřel veterinářku do přívěsu pro dobytek a objel s ní kolem prasečáku. Podle státní zástupkyně tím spáchal trestný čin omezování osobní svobody. Domažlický soud ale případ ve středu postoupil přestupkové komisi. ilustr.foto Veterinářku tehdy zajímalo, v jakých podmínkách Altman přepravuje živá zvířata. Součástí kontroly byla i prohlídka šest metrů dlouhého a asi 170 centimetrů vysokého přívěsu, ve kterém farmář vozí prasata. Když sedlák zastavil a otevřel dveře přívěsu, inspektorka vyšla ven. „Kontrolu jsem ještě dokončila, ale pak jsem se úplně sesypala,“ kňučela u soudu veterinářka, která po sedlákovi požadovala milionové odškodné za psychickou újmu. „Obžalovaný se choval nevhodně a hloupě. O tom není pochyb. Nicméně trestní represe v tomto případě není namístě,“ řekl samosoudce Jan Švígler. Poukázal na to, že jde o člověka bezúhonného, kterému v určitý vyhrocený moment ruply nervy a dostal hloupý nápad. „Byl to z jeho strany šprajc vů
Další informace

Jindřichohradecko jako Divoký západ

Obrázek
Z pastevního areálu Rožnov, který v bývalém zakázaném pohraničním pásmu zřídili nějací dobrodruzi z Prahy, uteklo 18 bizonů. Uvedla to rakouská policie, která tak varuje rakouské občany, aby se v zájmu vlastní bezpečnosti na Jindřichohradecko nevydávali. Bizoni pocházejí ze severní Ameriky, kde volně žili a vypásali především horské pastviny. Nyní je v Americe jen malé množství bizonů, volně žijí jen v přírodních rezervacích (Národních parcích). Mají maso zvláštní chuti, pro které bizony v jihočeském Rožnově také pěstují. Právě kvůli bizonímu masu, které je možné ochutnat v tamní restauraci, Rožnov navštěvují Rakušané. Láká je i pozorování pasoucích mohutných zvířat. Vzhledem k tomu, že se jedná divoká zvířata o průměrné váze 1 tuny, je setkání s nimi životu nebezpečné. Rakouská policie uvedla, že sleduje české problémy s uprchlými divokými zvířaty a je připravena zasáhnou, dostane-li se stádo na rakouské území.
Další informace

Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém. Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí. Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské.   Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí. Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.   V některých oblastech je to až 80 procent.   Nejzřetelnějš
Další informace