KONZERVATIVNÍ VENKOV

Kdo nezná minulost, je schopen ji opakovat Po listopadu 1989 č ele st á tu vytvo ř ili V á clav Havel a V á clav Klaus tandem, kter ý fungoval po měr n ě dob ř e: Havel cht ě l b ý t humanistou, zat í mco Klaus cht ě l ud ě lat tlustou čá ru za minulost í , av š ak oba tolerovali projevy antikomunis mu , proto ž e oba si z n ě ho odvozovali svou legitimitu. Havel se   stal antikomunistick ý m hrdinou, zat í mco Klausovi se ú sp ěš n ě poda ř ilo zdiskreditovat celou levici . Do českého antikomunizmu dobře zapadalo n á rodovectv í V á clava Klause. P o roce 1989 hovo ř il Klaus o tom, ž e Č e š i jsou moc dob ří nejen pro Slov á ky, ale i pro celou Evropu: ž e jsou daleko demokrati č t ě j ší a daleko ekonomicky rozvinut ě j ší ne ž ostatn í st ř edoevropsk é n á rody . Polsko, Ma ď arsko a Slovensko ne můžou podle Klausova n á zoru být tolik ú sp ěš n é jako Č esk á republika. Č esk á republika sice je jedinou zem í , kter á nadále m á komunistickou

Co se 17. listopadu 1989 v Praze odehrávalo, bylo už z nejrůznějších úhlů pohledu nesčetněkrát popsáno. Událost vyvolala mnoho změn. Praha změny vymohla, Praha z nich nejvíc vytěžila. Změny však přišly i na venkov. Bylo na venkově dřív lépe, nebo je nyní? Vesnice převratem víc ztratily, nebo získaly? Bylo, nebylo? Bývalo jinak. Jisté je, že člověk vesnický má jiné starosti než člověk velkoměstský. Potíž je v tom, že Pražana starosti venkovanů nezajímají, kdežto venkovanům jsou pražské starosti vnucovány všemi možnými i nemožnými způsoby.  Od jara roku 1989 viselo ve vzduchu napětí. Očekávala se nějaká postupná česká „perestrojka“, ale že to bude náhlá zásadní změna politického systému země, očekával asi málokdo. Pokud v roce 1989 lidé v Československu po nějaké změně toužili, tak to nebyla touha po nechutných hádkách politiků, po kuponové privatizaci a po rychlokvašených miliardářích, ale touha po obchodech s větším výběrem zboží, po možnosti podívat se za hranice a po podobné životn

7. listopad býval v minulosti dnem oslav Velké říjnové revoluce. V tento den bývala v Moskvě vojenská přehlídka, které se zúčastňovali představitelé spřátelených zemí Varšavské smlouvy. V Československu se velké oslavy konaly v krajských městech, menší oslavy pořádaly národní výbory ve všech obcích. Dnes už na taková shromáždění téměř nikdo nevzpomene. Kdo využil slunného 7. listopadu 2019, mohl se podívat na práci jihočeských rybářů při výlovu rybníka.

České ministerstvo zemědělství navrhuje, aby v roce 2020 čeští zemědělci dostali od české vlády 3,8 miliardy korun, tedy stejně jako v roce 2019. Z této částky má nejvíc peněz jít na zlepšování chovů hospodářských zvířat. Do živočišné výroby má jít 2,7 miliardy Kč, do rostlinné výroby 351 milionů, do potravinářství 578 milonů a na ostatní činnosti 193 milionů Kč. V zdravotním fondu by mělo být 763 milionů Kč, poradenství a vzdělávání by mělo dostat 141 milionů Kč, výrobci mléka by měli dostat podporu 400 milionů Kč. Stát hodlá přidělit 3 miliony Kč obcím, které se starají o zvířata odebraná majitelům kvůli týrání a zanedbávání.