Ve městech se žije zdravěji než na vesnicích

Nedostatek pohybu, sedavá zaměstnání, krátká cesta do zaměstnání, dokonalá veřejná doprava, obchody v blízkosti, příležitost vysedávat v restauracích, v divadlech, kinech, v hledištích sportovních kolbišť. To jsou všeobecně známé důvody, proč se lidská nadváha považuje za městský problém.

Naopak venkov byl vždy vydáván za prostředí, které jeho obyvatelstvu přímo nabízí dobrou fyzickou kondici. Převládá doposud představa, že vesnické obyvatelstvo tráví většinu času tvrdou prací na čerstvém vzduchu a živí se čerstvými zdravými potravinami, které si samo vyrobí.

Rozsáhlá studie časopisu Nature však zjistila zcela něco jiného. Vesnické obyvatelstvo trpí nadváhou mnohem víc než obyvatelstvo městské. Přitom se nejednalo o ledajaký místní průzkum. Analyzovalo se víc než dva tisíce studií, přičemž bylo v období 1985 až 2017 sledováno 112 milionů lidí.

Ukázalo se, že 55 procent lidí, kteří mají nadváhu žije na venkově.  V některých oblastech je to až 80 procent.  Nejzřetelnější rozdíly jsou v bohatých zemích, ve kterých zásluhou vysokých příjmu přibírá vesnické obyvatelstvo na váze, naopak váha městského obyvatelstva se i při ještě větších příjmech zvyšuje nepatrně. 

Barry M. Popkin, profesor výživy na Univerzitě v Severní Karolíne říká, že na vesnické obyvatelstvo se při řešení obezity zapomnělo.  Neřešilo se jeho stravování ani sportovní vyžití.  Na tento problém by se měly zaměřit jednotlivé země. Chování venkovského obyvatelstva lze formovat například označováním nezdravých potravin a kontrolami a osvětou na školách.