KONZERVATIVNÍ VENKOV

  Počty pravicových extrémistů stále rostou. Ukrajinská válka sice jejich útoky přibrzdila, ale jen na chvíli, než našli zase své oběti. Je také skutečností, že je nepřímo podporují media, obce i vláda. Lepší podporu než mediální zprávy a komentáře o ukrajinských romech ani nemůžou dostávat. Přestože množství nenávistných článků a diskusních příspěvků na sociálních sítích i na oficiální webech roste, během pandemie se zdvojnásobil, příslušné státní orgány včetně policie situaci  monitorují, zasáhnout se bojí, aby neohrozili  "svobodu slova."  Slovo ovšem může být jedovaté a může i zabíjet. S tím měli disidenti a tvůrci ústavy počítat. Obětmi nenávistných útoků jsou Romové a lidé s odlišnou barvou pleti, ostatní cizinci včetně válečných uprchlíků, židé, lidé tělesně a duševně postižení a lidé jiné sexuální orientace.  Je zřejmé, že na zvýšení počtů pravicových extrémistů se nejvíc podílely demonstrace odmítačů protikoronových opatření. Organizovali je zlí politici a umělci z ř

  Letošní jaro okořeněné ukrajinskou válkou, energetickou krizí a neustupující pandemií Covidu-19 sáhne hluboko do kapes zemědělcům, zvláště těm, kteří jsou zaměřeni na rostlinnou výrobu. V důsledku zdražení ropy a plynu došlo k zdražení průmyslových hnojiv o 50 až 100 procent. Na umělá hnojiva si zemědělci 21. století zvykli tak jako mladá lidská generace na osobní auta a internet. Naši předkové v 19. století, když přibývající obyvatelstvo žádalo stále víc potravin, museli zvýšit produkci. To bylo možné jen za pomoci  obdělávání větších ploch půdy a zvýšením výnosů za pomoci statkových hnojiv, především dobytčího chlévského hnoje. O tom, že hnojiva mají vliv na růst rostlin a úrodnost se sice vědělo odedávna, ale nevědělo se proč. Za zakladatele vědy o výživě rostlin byl považován všestranný americký vědec Benjamin Franklin (mj. autor návrhu americké ústavy), který v roce 1750 na barvě trávy předvedl vliv použití hnojiv. V českých zemích se výživou rostlin zabýval  v druhé polovině 19